Alkohol jako lék |
 |
|---|
Pár kapek alkoholu napomůže po ránu k uvolnění napětí cév a snižuje riziko vzniku aterosklerózy. Působí proti srážení krve a vzniku trombů a tím i ucpávání cév. Upravuje hladinu cholesterolu, podporuje správný HDL cholesterol. Pár kapek alkoholu rychle napomůže odstranit trému, stres a psychické napětí. Alkohol urychluje vstřebávání rostlinných látek a zvyšuje účinnost přípravků. Například, když budete mít na regeneraci cév a mozku přípravek tekutý a tuhý o stejném obsahu látek, tak tekutým přípravkem tento okruh zregenerujete rychleji. Fruktóza obsažená v kapkách naopak zase urychluje samotné odbourávání alkoholu. Malá množství mají celkově
prospěšný vliv na organizmus. Navíc jsou vodněalkoholové extrakty velmi stabilní a dokonce jejich kvalita s časem roste. Člověk si sám také vytváří ve střevech malé množství alkoholu, když jí cukr, který následně miniaturní kvasinky ve střevech rozloží a přetvoří na alkohol. Díky alkoholu může být extrakt náležitě koncentrovaný.
Samozřejmě jsou i jiná rozpouštědla a konzervační látky a dokonce přípravky bez konzervace a alkoholu, ale jejich stabilita a kvalita jsou daleko za horizontem našich přípravků. Též jejich cena je vysoká, navíc se musí se uchovávat v chladu a co nejrychleji spotřebovat. Bakterie číhají všude a takový produkt je pro ně pochoutkou, rozkládají napadený produkt a mění jeho chemické vlastnosti. Alkohol je prověřen tisíciletým používáním, je součástí velkých darů přírody, ale musí se s ním umět zacházet. Vše je jed i lék zároveň, záleží na dávkování.
prospěšný vliv na organizmus. Navíc jsou vodněalkoholové extrakty velmi stabilní a dokonce jejich kvalita s časem roste. Člověk si sám také vytváří ve střevech malé množství alkoholu, když jí cukr, který následně miniaturní kvasinky ve střevech rozloží a přetvoří na alkohol. Díky alkoholu může být extrakt náležitě koncentrovaný.
Samozřejmě jsou i jiná rozpouštědla a konzervační látky a dokonce přípravky bez konzervace a alkoholu, ale jejich stabilita a kvalita jsou daleko za horizontem našich přípravků. Též jejich cena je vysoká, navíc se musí se uchovávat v chladu a co nejrychleji spotřebovat. Bakterie číhají všude a takový produkt je pro ně pochoutkou, rozkládají napadený produkt a mění jeho chemické vlastnosti. Alkohol je prověřen tisíciletým používáním, je součástí velkých darů přírody, ale musí se s ním umět zacházet. Vše je jed i lék zároveň, záleží na dávkování.
Vlastnosti alkoholu
Důležité vlastnosti etanolu především z hlediska jeho užitné hodnoty jsou zejména tyto: Je výborným dezinfekčním činidlem, ve směsi s přírodními látkami léčivého charakteru podporuje jejich absorpci organismem a tím zvýšení léčivého účinku těchto látek. To platí pro vnitřní i vnější použití (kosmetika apod.) Je výborné rozpouštědlo a tím i extrakční a dobré konzervační činidlo. Konzervační účinky etanolu se projevují již zhruba od 10% etanolu v roztoku. Se vzrůstající koncentrací konzervační účinek stoupá a po dosažení přibližně 20% etanolu jsou příslušné roztoky velmi stabilní. Naopak se snižující se koncentrací alkoholu pod 10% se konzervační účinek etanolu prudce snižuje.
V přiměřených dávkách působí jako lék (např.zvýšení krevního tlaku, roztahování cév, zmenšení srážlivosti krve - bylo využíváno např. po operacích , kdy někteří pacienti doslali 1 dl lehkého vína). V přiměřených dávkách způsobuje psychické uvolnění, napomáhá odstranění stresu, mezilidských bariér atd.
Alkohol patří mezi přírodní látky, které v přírodě vznikají jako tzv. přirozené metabolity zejména působením mirkoorganismů. Výchozími látkami, které se působením mikroorganismy, které se podílejí na přeměně těchto cukrů na alkohol, hrají nejvýznamnější roli kvasinky, což jsou jednobuněčné houby, které si prostřednictvím kvasného procesu získávají potřebnou výživu a energii. Kvašení probíhá za nepřístupu vzduchu podle stechiometrické rovnice:
C6H12O6->2 CH3 CH2OH + 2 CO2
(glukoza) (etanol) (kysličník uhličitý)
Alkohol obsahuje pouze dva atomy uhlíku . Tato struktura je obdobou struktury molekuly vody a právě proto má etanol podobné zázračné fyzikální schopnosti jako voda. U vody stejně jako u alkoholu se v kapalném stavu nevyskytují molekuly jednotlivě, nýbrž obě látky vytvářejí tzv. asociační útvary (agregáty) molekul, kde jsou jednotlivé molekuly navzájem spojeny vazbou - tzv. vodíkovým můstkem. Tyto útvary se skládají z několika molekul (etanolu) a jejich počet je závislý na teplotě a tlaku. Tento jev se projevuje i v pevném stavu. Právě vazba několika molekul vodíkovými můstky umožňuje jak vodě, tak i alkoholu disponovat příslušnými fyzikálními vlastnostmi. Obě látky jsou výbornými rozpouštědly polárních látek, u etanolu současně i některých významných nepolárních látek. Etanol je tak spojnicí mezi polárními (voda) a nepolárními rozpouštědly (např.uhlovodíky atd.) Díky této ideální vlastnosti se otevírá široké pole jeho aplikací v oblasti lidské činnosti.
Etanol je významný tím, že se podobně jako ostatní nižší alkoholy neomezeně rozpouští ve vodě oproti nejvyšším alkoholů, které jsou ve vodě nerozpustné. Nejnižší alkoholy tvoří s vodou (vyjma metylalkoholu) tzv. azeotropické směsi, jejichž bod varu je nižší než bod varu bezvodého alkoholu.
Světová zdravotnická organizace prováděla v šesti zemích studii s ambulantními pacienty a zjistilo se ,že subjektivní obtíže, fyzikální nálezy, problémy vyvolané alkoholem a závislost na alkoholu se objevují častěji pokud průměrná denní spotřeba alkoholu vzroste nad 30 g (asi 2,5 drinku). Celková úmrtnost je vyšší, pokud celková denní spotřeba přesahuje 5 drinků, a navzdory tomu, že malá množství alkoholu mají preventivní účinek na onemocnění koronárních artérií, úmrtnost na kardiovaskulární choroby při spotřebě více než 6 drinků denně vzrůstá.
Metabolismus alkoholu
Badatelé Nilov a Skurichin prokázali, že etanol je normální produkt látkové výměny v lidském organismu. Schenck tvrdí, že etanol je v malém množství obsažen v živočišných tkáních, v mozku, ve svalech, v játrech a v krvi. Není ještě přesně dokázáno, jaký je původ etanolu v těle zvířat,ale předpokládá se ,že vzniká ve střevech kvašení potravy. Schenck vyslovuje názor, že etanol vzniká v samotných tkáních přeměnou cukru. Je prokázání, že lidská krev obsahuje 0,03 promile etanolu. Etanol vzniká tedy v lidském organismu přeměnou živin, které člověk přijímá v potravě.
Zvýšení obsahu etanolu v krvi se může prokázat dokonce i po požití většího množství ovocné šťávy nebo ovoce, např. pomerančů, banánů a jablek.
Etanol se dostává do lidského organismu též mléčnými výrobky, jogurtem a kefírem, které ho obsahuje malé množství.
Etanol se může do organismu dostat též plícemi, zvláště u lidí, kteří pracují v prostředí nasyceném etanolovými párami, ve výrobnách etanolu, likérů, voňavek apd. Pronikání etanolu do organismu plícemi je nebezpečnější, protože tu nastává přímý styk s krví. Etanol z potravin a nebo nápoj se rozptyluje žaludeční stěnou a proniká do střev poměrně rychle .Velmi rychle se dostává do jater a objevuje se v krvi, která ho rozšíří po celém organismu. Koncentruje se především v orgánech, které obsahují mnoho vody, například v mozkomíšní tekutině je ho desetkrát víc než v krvi. Určité množství etanolu váží kromě krve také tkáně. Etanol se vylučuje z krve za 12 hodin, avšak z tkání až po 16 hodinách.
Do krve pronikne etanol asi za hodinu po použití. Osoba , která vypije 2 g etanolu na 1 kg tělesné hmotnosti, tj. asi litr 12% vína, bude mít za 50 minut v krvi 1,75 promile etanolu. Rychlost pronikání etanolu do krve a tkání závisí též na tom, zda byl konzumován na lačný žaludek nebo po nasycení. Osobám, které konzumují etanol při jídle nebo po jídle, proniká do krve pomaleji. Znamená to, že ho lépe snášejí, než když pijí na lačný žaludek. V obou případech však musí lidský organismus vyloučit stejné množství etanolu.
Účinek etanolu v organismu a jeho eliminace
Po požití alkoholického nápoje proniká část etanolu rychle do krve sliznicemi, další část pak zažívacím traktem. Molekuly etanolu jsou malé, ve vodě dobře rozpustné, a proto procházejí membránami téměř tak snadno jako voda. To znamená, že přechod etanolu z trávícího traktu do krevního oběhu se děje jednouchou difúzí. Tento proces je velmi rychlý. Podle Megu je možné stanovit etanol v krvi již za 2 -5 minut po použití alkoholického nápoje. Přechod etanolu do krve je tedy mnohem rychlejší než jeho oxidace v organismu. Etanol, který organismus nestačil zoxidovat, se dostává do malého a velkého krevního oběhu a do jednotlivých orgánů a tkání. Proto také množství etanolu, který cirkuluje v nervové soustavě, narůstá. Ustane-li příliv etanolu, jeho množství v organismu se postupně snižuje.
Převážná část požitého etanolu, 90-95%, se z organismu eliminuje metabolismem. Pouze malá část, 5-10%, se vylučuje dýcháním, pocením, močí nebo stolicí.
Na vlastní oxidaci etanolu se účastní enzymy, a to především alkoholdehydrogenasa a částečně katalasa. Eliminace etanolů začíná v játrech, ke se etanol oxiduje na acetaldehyd, a potom na kyselinu octovou a další produkty. Bylo dokázáno, že nejede pouze o rozklad na oxid uhličitý a vodku,ale že při reakci spolupůsobí také jiné látky. Etanol totiž v určitém množství stimuluje tvorbu faktorů, které rozpouštějí tukové látky a snižují obsah cholesterolu. Bílkoviny nejsou touto reakcí ovlivněny. Metabolismu se také účastní také cholesterol, mastné kyseliny a lipidy.
Profesor Lundesgaard ze Světové zdravotnické organizace vypočítal průměrnou eliminaci, a to 100 mg etanolu na 1 kg tělesné hmotnosti za hodinu. To znamená, že organismus dospělého člověka, vážícího 75 kg, může oxidovat za 24 hodin 180 g etanolu. Přitom dalších 10% se eliminuje přirozenou cestou, tj. dýcháním, potem, močí, takže 200 g představuje ještě netoxickou 24-ti hodinovou dávku. Denní dávka, tj. 180 g etanolu, metabolizovaná organismem, představuje 527,4 J. Obvykle je však konzumace alkoholických nápojů podstatně nižší. Randoin a Lecoq pokládají za množství neškodné pro lidský organismus takové množství etanolu za 24 hodin, kdy 1 g etanolu připadá na 1 kg tělesné hmotnosti, tj. 75 cm3 při tělesné hmotnosti 75 kg. Bylo zjištěno, že jediná běžně dostupná přírodní látka urychlující eliminaci je fruktóza (med)
Ústav ochrany národního zdraví ve Francii uvádí, že etanol nepůsobí nu normálního zdravého člověka poruchy, nepřesáhne-li 10% jeho celkového denní energetické potřeby.
Nahradí-le se 15% denní energetické potřeby člověka etanolem, není ještě zdaleka dosaženo teoretické denní stanovené Světovou zdravotnickou organizací.
Tato teoretická dávka představuje dávku, kterou je organismus schopen relativně beze škod eliminovat, tedy nikoli dávka doporučená pro zdravotní prevenci. Doporučené dávky pro monitorované (kontrolované) pití jsou 15 - 20 g čistého alkoholu u žen a 20 - 30 g čistého alkoholu u mužů. Kontrolované pití vyšších dávek již přináší zdravotní rizika.
(Filip Jenč a kolektiv, Alkohol jako lék)