Zpravodaj SFÉRA - 2/2004
Zachvátí nás pandemie chřipky?
Lékaři jsou rozděleni na dva tábory, zatímco jedni tvrdí, že očkování vás ochrání, druzí jsou opačného názoru. Kurt Rossow veterinární patolog z university of Minnesota tvrdí, že na prasečích farmách běžně uvidíte zvířata, která onemocněla chřipkou i když byla očkována. Podobně onemocní i selata očkovaných prasnic, i když jim matky předají protilátky proti chřipkovým virům. Virologové jsou přesvědčeni, že očkování může za určitých podmínek vytvářet dobré podmínky pro vznik nových virů.
Když přijde prase do styku s nakaženými ptáky, mohou
se od nich nakazit viry ptačí chřipky.
Pak již je jednoduchý přenos z nakaženého prasete na člověka pomocí potravního
řetězce.
V roce 1997 se v Hongkongu nakazilo celkem 18 lidí, z toho zemřel každý
třetí. Počátkem roku 2003 zemřeli v Hongkongu opět dva lidé na ptačí chřipku.
Zdrojem nákazy byla a dosud jen domácí drůbež. Při její infikaci se likvidují
statisíce kuřat. Plošně se desinfikují i vodní plochy, kde jsou soustředěni
i vodní ptáci. Virus náležel k typu H5N1. Je to virus který zabíjí ptačí
embria ve vejcích a výroba vakcíny proti němu je obtížná. Vědci zjistili,
že kuřecí zárodek je ideálním materiálem pro kultivaci chřipkových
virů. Například Ústav hygieny při Janovské universitě jich spotřebuje
víc než v supermarketu. Když přijde nová epidemie chřipkového viru, provede
se výtěr postižené osobě v krku, pak se udělá kultivace a nakonec identifikace.
Tím zjistíme o jaký typ viru se jedná. K tomu slouží laboratorní zvířata,
konkrétně fretky. Jsou to jediná laboratorní zvířata, která se chřipkovým
virem spontánně nakazí a vytvoří si v krvi specifické protilátky. Naočkují
se do čenichu, jsou mladé a zdravé a z chřipky se vyléčí. Za jedinou sezónu
se izoluje až tři tisíce virů, z toho je 99% těch, které nás v minulosti
již napadly. Největší světové pandemie chřipky přišly z Asie.
Klasický prasečí virus má označení H1N1 a patří sem i proslulá španělská chřipka, která v roce 1918 zkosila Evropě 40 miliónů lidí. To je dvakrát více než kolik lidí zemřelo během první světové války. Válka trvala 4 roky, epidemie šest měsíců. Poslední dvě velké epidemie chřipky z roku 1957 a 1968 si vyžádaly dohromady 4,7 miliónu lidí.
V posledních letech byly nalezeny nové typy virů - virus
H3N2 a H1N2, který je hybridem prasečího viru H1N1 a nového viru H3N2.
Zatím se americkými viry nikdo nenakazil, ale je to pouze náhoda. Když
virus získá zcela nové geny, imunitní obrana člověka jej nepozná a virus
má volnost. Imunitní ochrana člověka potřebuje na odpovědnou reakci vůči
viru určitý čas. Je to závod kdo z koho. Velké epidemie se zhruba
objevují po čtyřiceti letech a ty právě uplynuly. Je snad otázkou
"rulety", kdy virus udeří a kolik obětí si vyžádá. Další otázkou,
která se řeší, zda chřipka nepřijde z kosmu. Naši předkové se
domnívali, že ji vyvolává vliv hvězd a proto dostala chřipka Italský název
influenza. Většinou se epidemie objevují po průletu komet v blízkosti
Země. Druhý rok po průletu nastává jakési maximum. Letos se již jedna
kometa v blízkosti Zěmě prosvištěla. Jestli to bude tento, nebo příští
rok je stále otázkou. Odborníci však bijí na poplach. Je to jako ticho
před bouří.