Jan Amos Komenský − Už je pro nás škola hrou?

Jan Amos Komenský - Už je pro nás škola hrou?

Letos uplynulo 425 let od narození Jana Amose Komenského, zakladatele moderní pedagogiky. Zamysleme se, kam se „naše moderní školství“ za tu dlouhou dou posunul. Řídíme se již dostatečně zásadami  jednoho z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů, přezdívaného Učitel národů?

Jan Ámos se narodil se 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Byl poslední biskup Jednoty bratrské. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filosoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu.

Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata  - Brána jazyků otevřená a Orbis sensualium pictus - Svět v obrazech.

Od roku 1628 žil v exilu, protože se odmítl přizpůsobit katolické církvi. Vytvářel spisy encyklopedické a jeho ideálem byla pansofie (vševěda).

Je autorem nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce.

Zásadní učebnice pedagogiky Orbis pictus nebo též Orbis sensualium pictus byla sepsána podle Komenského přesvědčení, že škola má být především hrou. Poprvé byla vydána v roce 1658 v Norimberku. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Opatřil tedy učebnici množstvím ilustrací, tak aby byla pro děti poutavá. Týkala se biologie (živé i neživé přírody), teologie a dále člověka, tedy něčeho, co lze dnes nazvat základy společenských věd.

Komenský vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.

Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:

poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech

ovládnout sebe – výchova mravní

povznést se k Bohu – výchova náboženská

Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští.

Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci:

od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče Informatorium školy mateřské

od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.

od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy (němčina).

od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských.

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat.

Jan Ámos Komenský zdůrazňoval že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.

Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý žák by měl mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat.

Rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě. Doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hodin) a péči o hygienu těla.

Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:

zásada názornosti – přímá žákova zkušenost

zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim

zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi

zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat

zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Děti dělil podle nadání:

bystré, dělají radost

bystré, líné

bystré, vzpurné

s nedostatkem bystré mysli

s nedostatkem bystré mysli, líné

s nedostatkem bystré mysli, vzpurné