Výskyt a rozšíření: Černohlávek obecný roste na loukách, pastvinách, mezích, na okrajích lesů a na lesních mýtinách a při okrajích cest. Dává přednost sušším až mírně vlhkým humózním hlinitým až hlinitojílovitým půdám s neutrální až slabě kyselou reakcí. Snáší občasné zamokření. Vyskytuje se od nížinných oblastí po horský stupeň. Je rozšířený téměř po celé Evropě, v mírné Asii a severní Africe. Do ostatních částí světa (východní Asie, Severní Amerika, Chile, Mexiko a Austrálie) byl patrně jen zavlečen. V ČR je velmi hojný od nížin až do horských oblastí, řidčeji nad hranicí lesa.
Sběr: Drogou je nať(Herba consolidae minoris), která se sbírá v době květu.
Účinné látky: Černohlávek obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, silici prunellin, olejnaté substance, flavonoidy, fenolické kyseliny (rozmarýnovou, kávovou), triterpeny (kyselinu oleanolovou, kyselinu ursulovou), tanin, organické soli, vitamin B1, C, K a dosud ne dobře prozkoumanou látku zvyšující srážlivost krve.
Účinky na organismus: Černohlávek má antibiotické, antibakteriální, antivirové, antimykotické, dermatoprotektivní, adstringentní, tonizační, vazodilatační, hepatoprotektivní, detoxikační, antioxidační, diuretické a protizánětlivé účinky.
Použití: Černohlávek zvyšuje srážlivost krve, podporuje hojení ran, má protizánětlivé účinky a harmonizuje meridián jater, močového měchýře a plic. Používá se proto při zánětlivých onemocněních, vředech v ústech a hrdle, zánětech a bolestech žaludku a střev, ale též například i jako kloktadlo při angíně. Černohlávek posiluje organismus při chřipkách a nachlazeních, infektech jater, močového měchýře a plic. Obsažené organické kyseliny mají antibiotický a antivirový účinek zejména na Shigella spp., Salmonella typhi, E. coli, Pseudomonas aeruoginosa, Mycobacterium tuberculosis , na kmeny Streptococcus a celou řadu patogenních plísní. Nové výzkumy ukázaly použití organických kyselin na omezení množení viru HIV. Černohlávek je též přípravkem při průjmech, krváceních a gynekologických potížích, harmonizuje hormonální systém, eliminuje riziko vzniku hypertenze a podporuje regeneraci tkání. Doporučuje se i při hemoroidech, ve formě koupele utišuje bolesti svalů a kloubů. Odvar se vaří asi 2-3 minuty (2-3 čajové lžičky černohlávku obecného smíchejte s 3/4 litru vody, povařte a sceďte) . Z černohlávku lze připravovat i nálev (na 2 g sušené drogy 150 ml vroucí vody, po 10 minutách scedit, pít 3x denně před jídlem), který lze použít například i při bolesti v krku. Na hojení ran se užívá jemně mletý prášek z usušené drogy jako zásyp nebo obklady z čerstvých rostlin (droga rány čistí, dezinfikuje a potlačuje vznik hnisu). Zevně je možné omývat odvarem černohlávku nečistou a zánětlivou pokožku s akné. V lidovém léčitelství se dříve dávala přímo šťáva z čerstvých listů na rány a vředy.
Podle výzkumů by se černohlávek mohl uplatnit zejména v kombinaci s ostropestřcem mariánským (Silybum marianum) v prevenci změn v lipoproteinovém profilu a obsahu tuků v játrech.
Další užití: Mladé listy černohlávku lze použít jako salát.
Autor: Jiří Široký