Parkinsonova nemoc

Příčiny  z pohledu klasické medicíny

Příčina leží hluboko v mozku, kde se nachází struktury, které se nazývají bazální ganglia. Nervové buňky tvořící tyto struktury mají velký význam pro ovládání pohyblivosti. Význam ve funkci těchto buněk má sloučenina dopamin, pomocí kterého mezi sebou buňky bazálních ganglií komunikují. Při Parkinsonově chorobě začne docházet k postupnému odumírání buněk, které dopamin vyrábějí. Zpočátku není tento problém viditelný, protože zbývající buňky jsou schopné dopaminu vytvořit dostatek. Jak jejich odumírání postupuje, tak se začne nedostatek dopaminu projevovat - bazální ganglia přestávají správně fungovat.

Projevy

Nedostatek se projevuje několika základními příznaky, které se postupně zhoršují. Nemocný trpí zhoršenou schopností nastartovat pohyb – nedaří se mu třeba rozejít se nebo vstát ze židle. Je narušena i chůze, kdy nemocný dělá malé šouravé krůčky. Mohou se vyskytnout i jiné projevy neschopnosti udržet rovnováhu. Projevem poruchy hybnosti je i tzv. Parkinsonský třes. Je to zvláštní třes, kdy se postiženému třesou ruce v klidu. Při cíleném pohybu třes vymizí. Tedy člověk sedí u jídla u stolu a třesou se mu ruce. Když však sáhne po lžíci a začne jíst, třes vymizí. Třes mizí i ve spánku. Parkinsonikovi se také hůře mluví, obtížně se mu artikuluje. Může se projevit narušení nervů žaludku, což vyústí v jeho zhoršenou vyprázdňovací schopnost. Intelekt a paměť nemocného bývají normální, Parkinsonova choroba se však často vyskytuje spolu s Alzheimerovou nemocí a v takovém případě dojde i k postižení paměti a intelektu nemocného (tj. rozvoj demence) s možným rozvojem abulie (ztráta vůle, pasivita).