Kozinec sladkolistý

Kozinec sladkolistý je lysá, poléhavá až plazivá rostlinka, výšky od 0,3 více než 1 m s hranatou lodyhou. Listy má dlouhé 10 až 20 cm, se 4 až 7 jařmy, lístky široce eliptické nebo vejčité, květní kalich široce zvonkovitý, korunu nazelenale žlutou nebo bledou. Plodem jsou lusky.

Kozinec je rostlina křovin a světlých lesů a jejich okrajů. Vyžaduje půdy vlhké, výhřevné, živné, neutrální nebo zásadité, humozní. Rostlina je vhodná k pěstování.
Sbírá se kvetoucí nať, a to v létě, případně na jaře nebo i na podzim i kořen. Rostlině se často říká lesní lékořice pro podobné působení. Velmi podobně působí i jiné druhy kozince, jako například kozinec bezlodyžný.

Obsahuje určitá množství málo probádaných alkaloidů, dále flavonoidy, vitamin C, olej, třísloviny, aminokyseliny, řadu mikroprvků, něco silice, glycirrhyzin, proteiny, sacharozu, pryskyřice, saponin, asparagin, kaučuk a další. Vesměs málo známé látky.

Silně podporuje močení a je zároveň potopudná. Tlumí bílý výtok, při zevním použití zmenšuje vypadávání vlasů. Ve formě klyzmatu jí lze také utlumit krvavé průjmy. Podávána formou bylinného balzámu působí jako výborný žaludeční léčivý prostředek. Může být také použita jako celkové tonikum při úpadku fyzických, ale i psychických sil.
Vhodnou formou podávání je macarát, ale i nálev.

Kozincovou drogu můžeme kombinovat do různých směsí. I když nebyl zjištěn žádný případný toxický účinek a nejsou ani známé vážnější kontraindikace, postupujeme s ohledem na málo prozkoumané alkaloidy dost obezřetně. Spíše bychom doporučovali podávání malých a středních dávek a jen po dobu nezbytně nutnou pro léčbu. Neměla by však překračovat délku než 6 týdnů.